Vážení rodiče, zákonní zástupci, ráda bych Vám nabídla novou službu. Pokud máte nějaký dotaz, potřebujete informaci či s něčím poradit, napište mi na email lenka.psycholog@seznam.cz. Třeba Vaše otázka bude zajímat i ostatní rodiče – odpovědi na nejčastější dotazy najdete v této rubrice.
Dnes začínáme častým dotazem týkajícího se učení a domácí přípravy. Jak se tedy správně učit? Především si vytvořit takové podmínky, které zabezpečí dostatek klidu, času a prostoru pro zapamatování učiva. Lze je shrnout do následujících kroků:
Domácí příprava začíná již ve škole – důležité je pozorně sledovat školní výklad, vést si zápisy a poznámky do sešitu přehledně, ať je doma z čeho se učit.
Domácí příprava na předmět by měla začínat ten den, kdy se učební látka ve škole probírá, protože tentýž den si zapamatujeme nejvíce. Do druhého dne totiž zapomeneme až 80% naučené látky. Stačí si látku jen přečíst a pokusit se zapamatovat hlavní body.
Důležité je si vyhradit svůj pevný a stálý čas na přípravu do školy.
Vytvoření učebního plánu – co se budu ten den učit, v jakém pořadí, jak dlouho.
Zajistit si klid a vhodné podmínky pro učení – učit se v dobře vyvětrané místnosti, v pohodlném oblečení, ani přejedený a ani hladový. A především odstranit všechny rušivé vlivy (nepouštět televizi, počítač, nahlas hudbu, apod.).
Připravit si vše, co je k učení nutné – neustálé hledání a odbíhání člověka zbytečně rozptyluje a brání kvalitnímu zapamatování.
Učení je dobré začínat nejlehčím předmětem (ne tím, který nebaví nebo nejde), je to důležité pro správné naladění. Teprve pak by měla následovat učební látka, která je složitá, méně zajímavá a důležitá.
Učivo na zapamatování je vhodné střídat s učivem na úvahu a úsudek. To znamená, neučit se hned po sobě předměty, které mají k sobě blízko (například matematika a fyzika), ale prostřídat je - např. vhodné je pořadí Čj, Ma, Dě, Fy, Ze.
Intenzivní učení se nové látce by se mělo pravidelně střídat s opakováním starší látky.
V průběhu učení je dobré si dát malou pauzu a v té si zacvičit, protáhnout se, změnit polohu – zrychlí se tím krevní oběh, čímž získáme energii pro další práci.
Vzhledem k tomu, že v ČR máme povinnou školní docházku je pochopitelně nutné, aby žáci chodili do školy pravidelně, a z toho samozřejmě plyne povinnost i pro školní zařízení, aby jejich docházku evidovala. Protože se vždy našli žáci, kteří se škole vyhýbali, je vlastně záškoláctví jev starý jako škola sama. Ale je chybou dát dítěti nálepku ulejváka, kterému se nechce chodit do školy. Tak jednoduché to není...
V minulém článku o výkonnosti jsme narazili na termín stres. Vzhledem k tomu, že jsem zaznamenala několik dotazů a se stresem máme všichni svoji zkušenost, rozhodla jsem se další článek věnovat právě stresu. Blížící se konec školního roku je zrovna jedním z jeho zdrojů...
Co ovlivňuje naši výkonnost - aneb co jsou to biologické hodiny
Naše výkonnost je ovlivňována mnoha faktory. Tím nejdůležitějším jsou naše biologické hodiny. Znalost biorytmů nám může velmi pomoci si nejen lépe zorganizovat učení i práci, ale má významný vliv na naší výkonnost. Ta se pak pochopitelně promítá do spokojenosti, pohody či úspěšnosti ve škole i zaměstnání.
Sociální vztahy mezi spolužáky ve školní třídě výrazně ovlivňují žákovy postoje, očekávání, emoce i školní úspěšnost. Pozitivní a bezpečné sociální klima navozuje pozitivní prožívání, snižuje riziko stresu, úzkostných stavů, posiluje motivaci, sebevědomí, zvyšuje otevřenost a spolupráci žáků a zároveň vytváří předpoklady pro včasné řešení nežádoucích jevů. Naše škola chce, aby se u nás žáci cítili bezpečně a spokojeně, proto jsme na přelomu února a března uskutečnili dotazníkový průzkum (mezi žáky 3.-7. ročníků), jehož cílem bylo zmapovat klima ve třídě a vztahy mezi spolužáky.
Co by měl předškoláček zvládat a znát, než nastoupí do 1. třídy základní školy
Rozumové schopnosti a dovednosti
Kromě toho, že dítě dokáže říci své jméno i věk, mělo by se také umět orientovat ve svém okolí, znát adresu svého bydliště i jména a povolání rodičů ... Budoucí školák by měl umět myslet logicky, nebýt závislé na svých přáních a okamžitých potřebách, chápat svět realisticky, pochopit, že z pozice někoho jiného se může situace jevit odlišně. Předškolák má mít pozitivní postoj ke škole a učení, těšit se do školy, projevovat zájem o rozšiřování znalostí, o nové věci, klást otázky, rozumět číselnému pojmu - dokáže počítat do pěti, zná následnost čísel (v řadě čísel žádné nevynechá ani neopakuje), chápe pojmy hodně - málo, méně - více. Měl by si umět zapamatovat až 5 vyslovených pojmů (sluchová paměť) i 5 pojmů, které viděl na obrázku (zraková paměť), určit předmět, který na obrázku přibyl nebo zmizel, najít rozdíly mezi 2 téměř stejnými obrázky. Pro nácvik školních vědomostí je důležité zrakové vnímání. Dítě by mělo umět rozpoznávat předměty a obrázky jako celek, zároveň je ale umět i „rozložit“ na části. Dítě by také mělo umět vyčlenit určitý zvuk, odfiltrovat vedlejší zvuky, soustředit se na to nejdůležitější a nenechat se vyrušit vedlejšími, nepodstatnými podněty, vnímat jednotlivé hlásky - určování pozice hlásky ve slově je důležitým předpokladem pro zvládání čtení a psaní ...